Po zkušenostech nabitých z experimentů jsem se rozhodl nazvat toto téma přesněji. Byl jsem přesvědčen že dokážu nasimulovat zrání v sudu ale nakonec jsem došel k názoru že toho nedokážu docílit ale své poznatky tu uveřejním tak abyste se nepodivovali nad tím že mluvím o zrání když se tak toto téma nejmenuje. Také zde doplním pozdější poznatky a jednotlivé příspěvky zde jsou zkopírované z ksychtknihy (facebook) abych uvedl celý průběh. Omluvte kvalitu fotek, jejich barevnost není naprosto dokonalá

Rozhodl jsem se zkusit nechat doma dozrát absinthe , ale protože osobně chuti dubu příliž neholduji tak chci zkusit něco jiného.
Trochu sem prohrabal fóra, eshopy a tak podobně a vybral sem různé druhy dřeva které se používají na dozrávání alkoholu nejčastěji ve formě štěpky (tipsů).
Jde mi o zjištění chuti jednotlivých dřevin abych vybral vhodné pro absinthe a případně i domácích likéru a tak dále.
Z každého dřeva sem vyrobil hranolek cca 7g, každé dřevo je naložnené ve 100ml +-40% lihu.
Z leva doprava použité dřeviny dub silně pálený, dub málo pálený, akát, kaštan, třešeň, moruše, cedr, jalovec.
Dub je zde zařazen jako srovnávací vzorek ve dvou stupních vypálení abych zjistil chuťový rozdíl. Různé stupně vypálení by měly mít značný chuťový vliv a zároveň se působením tepla rozkládá lignin a hemicelulózy, obsažené ve dřevě, na jednoduché cukry. Každý použitý hranolek byl lehce opálený.
Výsledky pokusu zde dám přibližně po měsíci a pokusím se podat co nejlepší popis chuti.
Fotka byla pořízena přibližně půl hodiny po zalití hranolků lihem.

Přibližně po týdnu
Experiment pokračuje. Už se to vybarvuje a chuť začíná být dost zřetelná. Až mi přijde že je dost silna vytáhnu dřevo, nechám odležet a pokusím se předat co nejlepší popis chuti
Pořadí je stejné jako v předchozím příspěvku

Tak ochutnávku dřev nám za sebou a zorhodně to bylo zajímavé. Ochunávání probíhalo ve větší sklence, po každém vzorku vypláchnout sklenku i pusu vodou. Všechny vzorky jsem ředil přibližně 1:1 čistou vodou vodou.
Forma zápisu:
Dřevina
-vůně před naředěním/po naředění
-chuť před naředěním/po naředění
-Případné poznámky

Pořadí stejné jako na fotce pro znázornění barvy.

Dub silně pálený
-karamel/kouř
-karamel s vanilkovým dozvukem, připomíná mi to lepší wisku/zorvinula se vanilka, sladká chuť dubu
-Taková ta klasika, chuti je tam dost

Dub lehce pálený
-opečené dřevo, rum/třtinový cukr dost sladký
-třtinový cukr, lehce dubové třísloviny/třtinový cukr a karamel
-Kdybych opekl trošku víc třísloviny by se ztratily úplně

Akát
-wisky s tříslovinovým ocasem bez chuti dřeva, trocha rašeliny a lehce zemité tóny/jen rozředěná
-klasický řepný cukr, minerální chuť vzadu na jazyku/vystoupila svíravost a natrpklost

Kaštan
-lehká sametová s troškou kakaa, suché víno nez kiselosti ve vůni, tvrdé karamelky/vystoupil líh, rozředění zbytku
-stéviová sladkost, lehké dřevité tóny, slabá káva s mlékem/káva a stévie

Třešeň
-ovocné tóny na peckovém základu, spíš mi to připomíná třešeň ptačí než běžné třešně/vyzrálé třešně
-lehce zvýrazňuje líh, vrstvitá třešňová chuť, třešňové pecky/utlumení chuti, vystouplo dřevo ale pořád dost výrazné ovoce
-zkoušel jsem později více vypálenou moruši a chytá to kyselou chuť, za mě se hodí na spíš na žádný nebo slabý výpal

Moruše
-jemná morušová vůně a kořenitost/zůstala jen kořenitost která se trochu rozvinula, utlumená vůně, nasládlost
-sladkost a troška lékořice zbytek odpovídá vůni/utlumení chuti a nasládlost
-Zajímavě se to rozleželo, začalo to sladkostí, pak to přešlo do nepříjemné trpké kořenitosti, když sem vyndával dřevo tak ustupovala a teď se ztratila. Zkoušel sem dát kousky silně opálené moruše i do ginu a rozumí si to parádně

Cedr
-jemná příjemně pryskyřičná vůně a rozkvetlý jehličnatý les/sladké kadidlo
-silná sladkost přechází do takové hořké až mi to kroutí hubu/sladkost je příjemná a trvá, hořkost nastpuje pomalej a pozvolna
-Musel sem si dát pauzu tohle je fakt hořký a ta hořkost skoro nejde vypláchnout

Jalovec
-jemně kořenitá s lehoučkým náznakem jalovinek/koření s náznaky muškátového oříšku a kardamomu
-sladká bylinná chuť s kořenitý předkem/jemná s hrubším okrajem a dřevitější natrpklost

Musím upozornit že nejsem profesionál ale snažil sem se to podat co nejlépe.

Tady je malý dotest se švestkovým dřevem

Švestka
-lehká intenzivní vůně švestky, potlačený alkohol, sladkost, karamel/naředění ale stále zřetelná sladkost a švestka
-jemně nasládlá peckovitá švestková chuť s natrpklou dochutí/ stále nasládlá a natrpklá
-osobně mi přijde vhodnější na krátkou maceraci kvůli barvě než na získání nové chuti

Experimentoval jsem také s různými zařízeními vlastní výroby a zkoušel jsem jak by se dalo nasimulovat zrání ale nepovedlo se a tak si nemyslím že by bylo přínosné je zde publikovat, ale kdyby byl zájem o prozkoumané slepé cesty ve stylu Járy Cimrmana klidně na ně založím nové vlákno

Hezká práce a experiment. Toto je jen ale poloviční cesta. U zrání v sudech jde především o esterifikaci a to je právě přes to dýchání přes póry dřeva. V uzavřené sklenici s hranolkem člověk docílí barvy a chuti, ale ne takové, jako by to dýchalo přes dřevo. Ale i tak prima ukázka.

Děkuji a jsem si toho vědom, pro se tohle vlákno jmenuje Ochucení. Už delší dobu zvažuji koupi soudku ale když člověk neví jakou chuť který pustí ve to těžký výběr takhle se mi povedlo zjistit kam by se chuť pohla a i ty barvičjy sou místy zajímavé

S dřevěnými sudy jsem kvůli jejich údržbě nikdy nechtěl mít nic společného. A ani macerační dřevo mě nikdy nelákalo.
Ale rád si o takových věcech čtu.
Dík za psaní.
*
Zkoušel jsem jiné způsoby "ochucení" nebo lépe napsáno staření. Ale těch v domácích podmínkách moc není. A taky nešlo a absint.

_________________
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením
sekyry.

Moc pěkný