Neodolal jsem a v Heidelbergu koupil celou láhev blend absintu Le Velo. Ve svém prvním týdnu u německých sousedů jsem měl možnost si dlouze popovídat s majitelem absintového obchůdku ve starém městě, přičemž mi na ochutnávku nalil právě Le Velo.
Když na ročníku Absinthiades 2010 v Pontarlier vyhrál první místo neznámý absint Maldoror, vzbudilo to zájem neznalých. Maldoror je první komerční blend absint. Dle tvůrce bylo použito 5 absintů, mezi kterýmiž byla i nějaká odrůda Bairnsfatheru, což z celého produktu udělalo nepitelnou (s prominutím) břečku. Maldoror jsem ochutnal na Absinthiades 2011 a sklenku jsem nedopil. Při své příští návštěvě heidelberského
Grüne Engel vezmu vzorek Maldororu, abych napsal plnohodnotnou recenzi v klidu a pohodlí domova. V roce 2011 se právě vedle Maldoruru objevil absint Le Velo s Alfredem Jarrym na etiketě. Tento další blend byl vítězným v ročníku Absinthiades 2011. Okolnosti hlasování nechám stranou, zájemci o info můžou hledat v sekci události.

V absintu Le Velo už Bairnsfather není a je to znát, absint je mnohem pitelnější, ale přesto je mi záhadou, jak tento absint mohl absintovou soutěž vyhrát. A vítězství Maldororu jde mimo veškeré chápání. Tvůrce spolupracoval se švýcarským paličem, z jehož kuchyně pochází La Clandestine, což je v průběhu pití sklenky čím dál tím patrnější. Každopádně mě hodně zaráží barva. Ta zelená je do očí bijící, už jsem odlil dva vzorky, přičemž jedna půjde za okno na sluneční světlo, druhá do temné skříně.
Ale barva viz obrázky: