Mám upravené některé informace a ty verše. Trochu jsem se rozvášnil, text se mi teď zdá těžce tendenční. Na druhou stranu se mi zdá celkem čtivý? Zrušil jsem koncept veršů, mám rád když text běží. Sám jsem to psal a čte se mi to hezky. Třeba se to bude líbit i vám
Názory, samozřejmě, vítány
///////////
Kdy, kde, jak, proč?Mám li říci něco málo z historie, začalo to před více než staletím, ve Val-de-Travers ordinovali bylinky, když napadlo je vyrobit z nich elixír. Nejen léčivé účinky, ale i chuť mnohé uchvátily, vlna obliby prohnala se Švýcarskem a Francií, načež zvedala se přes moře dál, dál do Evropy, přes oceán, oceány, zaplavila celý svět. Než…
Orgány (hlavně státní, ale vlastně i ty lidské) začátkem dvacátého století byly nuceny prát se s nemocí, alkoholismus pandemicky šířil se společností. Bylo s ním sice třeba bojovat, ale třeba v Americe, zbraní stala se prohibice. Tady u nás v Evropě byla prohibice mnohde uvalena na absint. Šlo především o vinařské lobby (vinice patřily šlechtě a absint chtě nechtě vydělával penízky, čímž šlechtu krátil o zisky), kdy pseudovědecké studie plné zloby tvrdily, že absint z lidí dělá démony! Že absintisté vraždí své rodiny! Ve skutečnosti to pravda nebyla, ne tak docela, ale vysvětlujte to lidem z kostela nebo těm zmasírovaným informačními médii, těm, kdo absint nepili.
Absint je překrásný alkohol, ale všeho je třeba držet se s mírou i kapek proti kašli, prášků pro boj s rýmou. Když někdo prostě chlastá, pak je prachobyčejný alkoholik a ne absintista.
Nicméně absint u nás potkalo ještě mnohem větší neštěstí, místní absintová produkce dala se na scestí. Legální náhražky objevovaly se jak houby po dešti. Jen líh, umělé chutě a barviva, fuj, každá osoba, jež se té věci kdy napila, měla mě za debila, když básnil jsem o ušlechtilosti, jíž zelená víla oplývá. Prosím, nebyl to absint, ani substance s ním jakkoli spřízněná.
////////
Přijde mi, jako by chyběla pointa... možná něco o tom, že dnes už to tak špatné není? Nevím, ještě se něco vymyslí
